|DOMŮ|.............|HLEDÁNÍ|.............|PROFIL|.............|ARCHIV|
_______________________________________________________________________

"Smyslem života není cíl. Je to cesta."

Duben 2012

Slash - Gotten

30. dubna 2012 v 19:22 | xoxo_Lady |  Hudební dýchánky
Pěkný téměř letní podvečer, moji milí návštěvníci!:-)

Doufám, že si tento prosluněný den každý z vás užíváte podle vlastních představ, že jste vyvázli nespálení a bez otravných úpalů a jste stejně jako já nadšeni tímto nečekaným zvratem počasí.

Přispívám do rubriky Hudební dýchánky, jelikož toto hudební dílo si to více než zaslouží. Už je to déle, co jsem píseň slyšela poprvé v koutku jedné z mých oblíbených, nikdy však není pozdě a tentokrát to platí dvojnásob. Byla jsem a stále pokaždé jsem očarovaná z tak překrásné a upřímné balady, jakou Slash, bývalý kytarista skupiny Guns´n´roses, stvořil společně se zpěvákem Adamem Levine. Je to nepopsatelný zážitek, slyšet nádherně procítěné tóny Slashovy kytary, poslouchat tento krásný hlas, slyšet tyto slova. A co víc - příběh celého videoklipu ke "Gotten" je tak tragický a upřímný, že vás dožene k slzám. Je to překrásné dílo, jenž se zapsalo do mého srdce ihned po prvním poslechu a Slashova kytara - nic ve mě nedokáže vyvolat větší vlnu emocí.
No, posuďte sami. Než se však pro dnešek rozloučím, doporučuji nevzdávat to a video dokoukat do konce. Titulky jsou sice otravné a nic víc už tam neuvidíte, ale Slashova kytara je tam stejně emočně nabitá jako počas prvních minut.

Přeji příjemný zbytek večera!:-*
Potěší mě komentář! :-)


Smells like teen spirit.

22. dubna 2012 v 19:55 | xoxo_Lady |  Povídám do nekonečna
Tumblr_m2s7pk5zfl1rrehiso1_500_large_large
Shrnutí: vybitá energie, šíleně euforický dav, naražená žebra, úprk před policejním autem, což předcházel obludný pád ze židle (na které jsem prosím pěkně neseděla sama!), úžasná hudba, ještě úžasnější lidi, ztráta hlasivek, vysmátá na dva roky dopředu, šílená jízda vlakem, při které chudáci slováci valili bulvy, jak moc jsme je pohoršily...

Poslední dobou to tady dost zanedbávám, a i když vím, že to tady čte tak maximálně jeden a půl člověka (a ta půlka je ještě k tomu můj drahý Alexandr :-*), rozhodla jsem se podělit alespoň o takové obecné zážitky a dojmy ze včerejšího (tedy kdybych to brala přesně, tak ještě dnešního :-D) koncertu The Paranoid v Žilině.

Věděla jsem, že to bude skvělá akce, a mé vědění se naplnilo. Bylo tam spoustu skvělých lidí, skvělá hudba, atmosféra, samotný klub je parádní... I když jsem si včera v té mačkanici a šílené rvačce myslela, že každou chvilkou umřu, jak ti lidi kolem sebe mlátili a já byla v jednu chvíli u pódia a v další namáčklá na okně (věřte, že až TAKHLE šílení ti lidi byli!!!), stejně to za to stálo. Jedna kamarádka v té extázi ztratila obě boty... já sice ne, ale také jsem nezůstala nedotčená. Mám jen jednu náušnici, ztratila jsem odznak skupiny, naprosto mi ten dav roztrhal silonky, podupal nohy, pochroumal žebra a to, že jsem si několikrát málem vyrazila zuby, nemluvě. Bylo to jako mexická vlna, všichni ti kluci kolem mě tak vysocí a já se mezi nimi cítila tak malá, nedokázala jsem ze začátku ani vnímat hudbu, jelikož jsem se snažila jen o to, abych nespadla na zem a natahovala ruce před sebe a odrážela lidi, kteří s rozběhem vráželi do davu. Bylo tam neuvěřitelně dusno a já myslela, že každou chvílí omdlím, ale nakonec jsem to ustála a zbytek koncertu sebou mlátila asi stejně jako ti opilí šílenci kolem mě... :-D
Nutno dodat, že jsem málem skončila na policejní stanici, díky bohu to však dopadlo jen naraženým loktem... :-) *úplné neviňátko*

Užila jsem si to nadmíru stoprocentně, dokonce jsem přežila dvě a půl hodiny na nádraží... to byste nevěřili, jak můžou být dvě a půl hodiny dlouhé!! Rozhodně mi není tak špatně jako před koncertem, dokonce bych řekla, že mě to vyléčilo. Teď jsem spíš nemocná malinkou kocovinou, rýmou a naprostou ztrátou hlasu. Celý den komunikuju pomocí sýpavých zvuků, které vydávám pokaždé, když se snažím někomu něco důležitého sdělit. Ani kdyby teď hořelo, nedokázala bych zakřičet... :-D

Tak, jsem vyřáděná, naprosto spokojená, podráždila jsem svou nevinnost, strhala jsem ze sebe všechny ty ďábly, co mou osobu dělají tak hříšnou, a teď mě čekají dva měsíce s tou obvykle hodnou tváří. Člověk ze sebe prostě musí dostat to nejhorší, aby pak mohl ze sebe vydat to nejlepší.;)
vaše xoxo_Lady :-*. - omluvte případné chyby:-)

Nikki Sixx

8. dubna 2012 v 16:24 | xoxo_Lady |  Miluji a nechávám se unést
Po včerejším asi stopadesátým shlédnutí dokumentu This Is Gonna Hurt jsem se rozhodla, že o něm prostě musím napsat článek! Co by to bylo ale za článek, když většina ani nevíte, kdo Nikki Sixx vůbec je, neustále dokola píšu o "té úžasné knize Nikkiho Sixxe" a o "těch úžasných Sixx:A.M." a vy nemáte ani potuchy, o co a koho jde. Tak mě napadlo článek o This Is Gonna Hurt odložit na později a nejprve vás seznámit s Nikkim Sixxem, v dalším článku vás bude čekat něco málo podrobností o jeho skupině Sixx:A.M a až poté zde zveřejním už dávno napsaný článek o překrásném projektu This Is Gonna Hurt.

Užijte si článek, doufám, že vás alespoň něčím zaujmu a na závěr dodávám, že jsem nečerpala z žádných zdrojů, ale pouze z toho, co jsem se dozvěděla z jeho knihy anebo jinde. Pokud něco není správně anebo jsem se vyjádřila špatně, omluvte mě a upozorněte v komentářích (pokud článek bude číst někdo, kdo o Nikkim ví více než já). Článek doprovází také několik "útržků" z knihy, kterou už bohužel nemám u sebe, a tak jsou napsány tak, jak si je pamatuji, anebo jak jsem vytrhla z kontextu. Také dodávám, že o Mötley Crüe toho také nevím dostatečně, mám v jejich historii obrovské mezery a mám k tomu prostý důvod - tato skupina mě až natolik nezajímá, nejsem fanoušek metalové hudby a nejspíš ani nikdy nebudu - jejich hudba mě až na pár výjimek také vůbec nezaujala (to však nemění nic na tom, že jsou její členové úžasní muzikanti).
_______________________________________________



KDO JE NIKKI SIXX:
Nikki Sixx, rodným jménem Frank Carlton Serafino Ferrana, narozen 11. prosince 1958 v San Jose ve státě Kalifornie, je jeden z nejuznávanějších americký hudebníků, fotograf, módní návrhář, a uznávaný autor dvou bestsselerových knih, celosvětově známý jako zakladatel a basskytarista heavy metalové skupiny Mötley Crüe, jenž je označována jako "skupina s nejhorší pověstí". Jeho osobnost je dříve také známá svými dřívějšími prohřešky, problémy s drogami a dalšími mnoha aférkami.

JEHO ŽIVOT:
Nikki se narodil do neúplné rodiny, vychovávala jej pouze matka, která svou roli však nezvládala tak, jak měla - byla známá svými krátkými známostmi s pochybnými muži. Nikki proto často odjížděl ke svým prarodičům, kteří se poté zhostili jeho péče a Nikki u nich zůstával i několik měsíců. Toto dětství Nikkiho poznamenalo a on tvrdí, že právě tato zanedbaná výchova jeho matky je příčinou jeho stavů úzkosti a psychických poruch, kterými trpěl nejvíce, když se zapletl s drogami. Když se Nikki stal slavným, dlouho se svou matkou nemluvil, i když se snažila s ním navázat kontakt. V knize prozrazuje, že ji nakonec odpustil a nyní s ní má dobrý vztah. Nikkiho babička Nona umřela před několika lety a jeho dědeček přetrvává v jeho životě i nadále. Nikki prohlásil, že mu právě oni nahrazovali rodiče, které jako by nikdy neměl. Jeho vztahy v rodině jsou velmi komplikované, ale tomto článku však není důležité se jimi zaobírat více, proto přejdu k dalším podrobnostem jeho života.

"Máma se mě pokoušela mít ráda, ale pokaždé, když se na scéně objevil nový chlap, začal jsem jí vadit, a tak mě odklidila k babičce a dědovi."

MÖTLEY CRÜE A DROGY:
Píše se rok 1981 a Nikki zakládá společně s Tommy Leem skupinu Mötley Crüe. Popisovat události ve skupině, vztahy, úspěchy i neúspěchy, by bylo příliš zdlouhavé a já toho o této skupině nevím příliš. Jen dodám důležitá fakta, která bychom o Mötley měli vědět. V té době ve skupině účinkovali čtyři členové - Nikki, Tommy Lee, Vince Neil a Mick Mars.
Jejich úspěch byl a je bezpochyby obrovský, ať už ten hudební, anebo ten, který by se dalo nazvat "angažní". Mötley jsou ne nadarmo známí jako "skupina s nejhorší pověstí", jak už jsem výše zmiňovala. Je to jednak proto, že byli na tu dobu (a nutno dodat, že i na tu současnou) příliš výstřední, rádi porušovali pravidla, měli potyčky se zákonem, neposlouchali nikdy a nikoho a byli známí svými výstředními aférami a i jejich nevinné vtípky zabíhaly do krajních mezí. Nikdy nepohrdli alkoholem a snad jako každá podobná skupina často experimentovali s drogami.

Tumblr_m096mevlx91rpu2gao1_500_large

Vince Neil: "V roce 1984 zdemoloval své auto, ve kterém zahynul jeho spolujezdec. Vince si odseděl 18 dní ve vězení namísto 30 a zaplatil tučnou pokutu přes milion dolarů."
Mick Mars: "Plné sklenice na koncertech, ovšem nebývala to voda, ale vodka."
Tommy Lee: "Údajně v roce 1996 znásilnil Pamelu Anderson, za což si pobyl půl roku ve vězení."
- http://motley-czech.com

V knize Nikki mluví o několika situací, kdy brali kokain, ale oproti tomu, co následovalo, to byla jen malá neškodná droga. Když spoluautor Nikkiho knihy "vyslýchal" členy skupiny, manažery a dalších několik lidí, kteří s Mötley v té době pracovali (a také byli na drogách!), shodli se na tom, že oproti tomu, jak dopadl Nikki, na tom byli ostatní velice dobře. Nikki na tom, dle jejich odpovědí, byl ze všech nejhůře a spadl tak hluboko, že už mu žádný z nich nemohl pomoci. "Nikki byl na kokainu a heroinu celé dny a v té době snad nebylo drogy, kterou by nevyzkoušel."

Nebudu popisovat vše, co si Nikki musel prožít, dodávám jen, že toho bylo až příliš na jednoho člověka. Příčinou byl heroin, na kterém se stal závislým a spadl do toho opravdu hluboko. Při čtení jeho deníku jsem jen vrtěla hlavou nad tím, čím vším pod vlivem drog musel procházet - trpěl schízami, paranoiou, halucinacemi, psychickými poruchami... Vrtím jen hlavou a stejně jako si položilo tuto otázku tisíce lidí, i já se ptám: "Jak je možné, že je pořád naživu?"

SMRT NIKKIHO SIXXE:
V roce 1987 se Nikki předávkoval heroinem v hotelovém pokoji a lékaři jej na místě prohlásili za mrtvého. Nikkiho smrt však netrvala dlouho a on se probral na nemocničním lůžku, zmatený a plný dojmů ze své smrti. V knize podrobně popisuje, jak viděl své tělo "z vrchu". Snad ani nemusím říkat, co po svém probuzení tento výstřední muž udělal - prostě vstal a pěšky se vydal domů.

Youngnikkisixx30_large

Ne že by se jeho život ihned zásadně změnil, ale tato zkušenost ho jistě poznamenala a Nikki se opravdu snažil, a i když se mu to moc nedařilo a několikrát sám sebe zklamal, nakonec dal heroinu sbohem. Tato doba byla komplikovaná a rozebírat ji, by nás stálo několik dalších článků. Opravdu porozumět může snad jen čtenář jeho knihy (opět odkazuji na jeho knihu a pokud už vám to leze krkem, prostě si toho nevšímejte).

NIKKIHO NOVÝ A SOUČASNÝ ŽIVOT:
Nikkiho tyto tragické zkušenosti změnily od základů a jeho současný život se tomu předešlému ani v nejmenším nepodobá. Musím až říct, že předtím jím bezpochyby mrhal. "I spent most of my life trying to kill myself and now I wanna live forever."

Mötley Crüe jsou stále na scéně, vystupují, věnují se hudbě, i když už ne v původní sestavě. Nikki se věnuje hudbě nejen s touto skupinou, ale založil svou další skupinu, a dalo by se říci, že je spíš jakýmsi projektem - Sixx:A.M. Skupina byla založena za účelem doprovodit hudbou jeho nejslavnější knihu "The Heroin Diaries", jenž jsem zde už tolikrát zmínila a ještě se jí budu věnovat. Tato skupina však nezůstala jen u původního účelu, ale nadále pokračuje ve své kariéře a mají v zásluze nejen hudební projekty, ale i jiné, o kterých si povíme v dalším článku, který se bude dopodrobna věnovat právě Sixx:A.M.

Kromě těchto činností se však Nikki věnuje svým čtyřem dětem - třem synům a jedné holčičce. Jak řekli jeho přátelé a známí, Nikki je přímo ukázkovým otcem a svým dětem dává lásku a péči, které se mu od jeho rodičů nikdy nedostalo.

Tumblr_lgesexizrj1qedd2io1_500_large

Jak se dozvíte později, Nikki si nyní velmi váží svého života, inspiruje se jím a snaží se z něj vytěžit co možná nejvíce. Zdá se, že léta, kdy byl drogově závislý a zabíjel sám sebe, jsou tou nejlepší očistnou kůrou pro jeho osobu. Dostalo se mu mnoho zkušeností, které nyní může využít a on sám prohlašuje, že jej inpiruje právě život, ne smrt, jak by si někteří mohli myslet - i když ta mu ukázala, jak si svého života vážit a udělala z něj jiného a lepšího člověka.

"Most people think that most inpiring me a death. I talk a lot about death... I have died. I´d come back... but I´m not inspired by death at all... I´m inspire by LIFE."

Tumblr_m121kx2s9p1rnmty3o1_500_large

Nový design: Magic Billa

6. dubna 2012 v 22:11 | xoxo_Lady |  Novinky
_____________________________________________________

Po velmi krátké době opět oblékám blog do nového. Mohu říci, že jsem se vzhledem konečně spokojená a už teď můžu říct, že zde vydrží hodně dlouho. Když to celkem spočítám, strávila jsem u blogu celé dva dny - berte však v potaz, že jsem neustále odbíhala, zapomínala se u mé nové Brianovy knihy *zamilovaný pohled*, zdržela se při vybírání těch správných animací, projela jsem snad celý internet a jaksi se od Andyho nemohla odtrhnout (a od jeho nového účesu!), a nakonec jsem stejně vybrala jen jednu...

Nakonec se ale můžu s výsledkem pochlubit, jelikož je přesně takový, jaký jsem chtěla. Přišlo mi to tady příliš přeplácané a já chtěla něco jednoduššího, co by tolik "nezastiňovalo" články. Designů bylo hned několik, tento se mým představám ale podobal nejvíce. Zvolila jsem tuto kouzelnou fotku, jednoduše si s ní pohrála a doplnila to touhle nádhernou fialovou, do které jsem se zamilovala na první pohled. Ani jsem nemusela přemýšlet nad názvem, honil se mi hlavou celou dobu. Uznejte sami, že Magic Billa se k tomuhle Billovi nabízí úplně samo a je to snad krásnější než samotná fotka. :-*

Menu jsem dost zjednodušila a místo patlání se s volitelným boxem v menu, jsem využila funkce, jenž sám blog nabízí, čímž vzniklo tohle velmi střídmé, zato přehledné menu. Nemohla jsem si odpustit citát, jenž jsem si v Brianově knize Poselství Mistrů podtrhla hned dvakrát. A GIF níže zdobí Andy Biersack (v jednom z mnoha rozhovorů jsem se dozvěděla, že dává přednost, když se mu říká jeho pravým jménem, jelikož Sixx byla jen jakási přezdívka, když byl mladší a už mu zůstala - takže od teď Biersack, žádný Sixx :-D)

Nejen, že je předělané menu, pohrála jsem si také s jednotlivými rubrikami a změnila jim názvy a také obsahy. Co se týče odkazů, které zaplňují většinu menu, zcela jsem zrušila "Affiliates" smazala blogy a stránky, se kterými jsem sice byla domluvená na odkazech, ale moc na ně nechodila. Mrzí mě to, ale nebudu tady mít milion odkazů, které mi jsou k ničemu. Samozřejmě budu jen ráda, pokud si mě ve svých oblíbených necháte, ale nikoho nenutím a popravdě je mi to jedno. Mám však plno blogů v záložkách, takže občas zaskočím i tam.;) Nyní tady mám jen stránky, které navštěvuji často, nenuceně a s úsměvem a něco pro mne znamenají.
V aktuálních odkazech můžete vidět odkaz na dokument projektu This is gonna hurt od mých zbožňovaných Sixx: a.m a opravdu jej doporučuji, je nádherný a plný emocí stejně jako vše, co vede srdce Nikkiho Sixxe! Mám v plánu o dokumentu napsat i článek, když teď budu mít ty prodloužené prázdniny, takže se o tom dozvíte něco více v článku. Dále tam jsou jen dva odkazy na rádia, Tokio hotel radio a Evropu 2 - Teenage rock, která často poslouchám. Časem budu odkazy aktualizovat.

Myslím, že jsem shrnula snad každý krok, který doprovázel můj nový design a vážně lituju ty, kteří tento článek čtou. Musí to být velice zábavné!:-D Ale budete mi to muset odpustit, jsem už taková... puntičkářka! *chramst*
V dohledné době čekejte nával článků! *ďábelský smích*
_____________________________________________________

Rot Grün Blau.

1. dubna 2012 v 16:30 | xoxo_Lady |  Zaujalo mě
Zveřejňuji jen kratičký článek, kte kterému přikládám toto video s německou písní. Překvapivé na tom je, že píseň zpívá Christoph Watrin, bývalý člen US5, kterého jsme v posledních letech ve skupině mohli vidět takřka bez úsměvu a s vyhaslýma očima, jak moc byl nešťastný. Je vidět, že Německo a studování mu jen prospělo a je konečně šťastný. A nejen to, také vypadá dost dobře. No uznejte sami, že mu to takhle sluší rozhodně více, než jako tomu slaďouškovi? Je z něj pěkný chlap se stejně úžasným hlasem!<3 Nebude to zase tak dlouho, co jsem zveřejňovala článek s live videem zrovna jeho skupiny a psala, jak úžasně plný energie mi připadal. Stejně to můžu napsat i o tomto videoklipu. Dodává energii. Užijte si ho!:-*
Co na to říkáte? Líbí se vám také tak jako mně?

Stamps skladiště:
ComScore