|DOMŮ|.............|HLEDÁNÍ|.............|PROFIL|.............|ARCHIV|
_______________________________________________________________________

"Smyslem života není cíl. Je to cesta."

Leden 2012

Paradise city.

31. ledna 2012 v 15:50 | xoxo_Lady |  Hudební dýchánky
Je možné, že jsem sem ještě nedala nic od mých oblíbených GNR?
Tady je tedy jedna z mých nejoblíbenějších! Jedna z těch, při které mrazí i po stém poslechu. Užijte si tuhle nádhernou rockovou baladu, snad až nebeský zvuk Slashovy kytary (vím, že ani DJ Ashba jej nemůže nahradit, Slash je prostě nenahraditelný), jen u něj lze říct, že struny doopravdy hladí. A ten nikým nepředčený hlas? Úžasné! Mimoto - jen oni mají takhle energií nabité koncerty! To je snad poprvé, co vidím Japonské fanoušky takhle řádit! A to už nemluvím o tom, jak řádili GNR! Miluju, jak Axl vždy všechno odhodí kamsi do neznáma. A nejvíce miluju, když vzduchem lítají stojány na mikrofony!!:D A jak si Slash v klídečku hraje pod pódiem, kolem šílející fanoušci a ostraha, která se s ním snaží držet krok!:D Jak jim nevděčně zdrhá!:D
Já tuhle píseň miluji!♥ Užijte si tohle video, nabije vás neuvěřitelnou energií!!:)


Let me know how you feel.

28. ledna 2012 v 12:46 | xoxo_Lady |  Povídám do nekonečna
Pěkné poledne!:-*




No matter where you go
A piece of me will follow.
Konečně jsem se vykopala z pelichu, abych napsala alespoň krátký článek. Dopoledne jsem zkoukla můj oblíbený a nikdy neomrzitelný film, na který chystám napsat recenzi.
Poslední dobou vážně neposlouchám nic jiného než Sixx: a.m, jsem jimi jako posedlá, zvlášť Darrenem.:-* A i když bych vlastně měla mít zkaženou náladu, jelikož jsem se zrovna dnes dozvěděla, že Miro oficiálně ukončil svou hudební kariéru (řekla bych že to platí pouze pro ČR a SR, jelikož si zrovna v tuto chvíli válí šunky na Floridě!), mám nějak divně skvělou náladu. Že by to bylo zrovna objevenou písničkou od Ashby?:-) Vážně je krásná a taková pozitivní, že mě hned rozptýlila.
Večer se chystám na ples, šíleně se těším, až si obuju ty úžasné boty s tím zabíjackým podpatkem. Miluju je!:-* Snad se nepřerazím!:D Takže mám o dnešek postaráno.

Nejspíš ze mě ani nic chytrého dneska nevypadne, jsem prostě skvěle naladěná a budu si tady pořád dokola poslouchat Ashbu, aby mi to až do večera vydrželo. Rozhodně se máte na co těšit, teď tady bude přeashbováno!!:D Snad mi ten mozek nevymazal natolik, abych nedokázala nic napsat!:)) Ale nejdřív ze všeho si jdu zahrát na kytaru, už dlouho jsem její struny nepohladila a hrozně mi to chybí.;)
Mějte se, užijte si sobotní den a třeba si pro lepší náladu pusťte... víte koho!:))
vaše xoxo_Lady :-*.

btw: Zítra se tady objeví nějaký rozsáhlejší a ne tak nudný článek (snad).

Snad až nadpozemská hudba.

24. ledna 2012 v 16:00 | xoxo_Lady |  Hudební dýchánky
Zdravím Vás při úterním dýchánku!:-*
Dnes je den, kdy sem zveřejním něco, co mi vzalo a pokaždé naprosto vezme dech, a to teď myslím naprosto vážně, nikdy jsem při žádném videu dech tak nepopadala! Věděla jsem o této skupině, věděla jsem, že jsou její členové opravdu dobří, jelikož na Ondinku a její úžasný hudební vkus vždy dám. Stáhla jsem si jejich CD - byla jsem jako v ráji, popadla mě extáze už při první písni a poslední dva týdny nedokážu poslouchat nic jiného, než tyto Bohy!
Minulý víkend jsem si před odjezdem chtěla zlepšit náladu, tak jsem se rozhodla tyhle pány zkouknout live. A? Myslím, že dnešní reakce vypovídá za vše!:D
Nejen, že pán zpěvák má neuvěřitelně krásný, do duše promlouvající hlas, který dokáže rozbrečet a rozpálit zároveň, ale jejich texty, především texty, které mě pokaždé tolik seberou, jsou tak upřímné a psané z vlastní zkušenosti! A to ani nemluvím o tom dokonalém kytarovém Bohu!:-* Viděla jsem pár fotek u Ondi už dávno předtím a pokaždé jsem musela uznat, že má vážně překrásné ledové oči a celkově se takovýto sexy chlap jen tak nevidí, ale po tom videu? Nevěřila jsem, že by mohlo něco takového někdy takto vloudit do mého srdce. Ale je to tak a stále nemohu popadnout dech, když vidím, jak hraje. Jeho hra je plná vášně, souznění... je to jako by se svou kytarou splýval!! Když on spustí, já jdu do kolen!

Zde je video z Cruefestu a píseň Life is beautiful. Mimochodem, má zatím nejoblíbenější z Heroinových deníků (na které jsem jen tak mimochodem minulý týden natrefila v knihkupectví a myslela jsem, že za ně snad i prodám svou duši!).
Sledujte, jak dokonalé pouto je mezi Ashbou a jeho kytarou!♥ Myslím, že tento člověk je jediný, který dokáže tak úžasně nahradit mého milovaného Slashe!





















A abych vás dostala do kolen stejně jako jsem právě teď já, zde je to nejdokonalejší sólo, které jsem kdy viděla! Vidíte ty pohyby? Vidíte tu žhavou, spalující vášeň? Ten jeho výraz? Ten talent, který má ve svých prstech? Oh God!♥
Přirovnání, které mě napadlo poprvé, co jsem toto umění psatřila.
"Jako by právě měl s tou kytarou sex." Dost ostré, ale hodící se.





















Chtěla bych věnovat obrovské poděkování tak úžasnému člověku, jako je Ondinka. DĚKUJI TI, ZLATO!:-* Jen díky tobě teď můžu obdivovat něco tak překrásného a zcela proti přírodě! Mám tě moc ráda, což ty víš!:-* A příští týden, až se vrátím domů, ode mě čekej dlouhatánský mail plný slov dokonalý, vášeň a spalující!:-)

Strach je největším ničitelem duše.

20. ledna 2012 v 20:49 | xoxo_Lady |  Povídám do nekonečna
Women,beauty,beach,dark,hair,woman,beauty,lady-d37f0e57f5838de636b551db7e83b05d_h_large
Původní výplach mého srdce v tomto článku jsem smazala. Chtěla jsem se z toho všeho vypsat a to jsem udělala a ulevilo se mi, ale nevidím důvod, proč bych vám měla dělat zbytečné starosti. Tohle sem prostě nepatří. Článek byste stejně nepochopili, když neznáte souvislosti. Důležité je, že se mi ulevilo, dále není třeba se tím zaobírat. K tomuhle rozhodnutí jsem došla po tom, co se mi vrátila maminka z práce a já se jí mohla ze všeho vypovídat.
Také posílám jako náhradu odkaz na jedno úžasné a dechberoucí (teď to myslím naprosto vážně) video. Více se o něm rozpovídám v jiném článku.:-)
Zítra jedu na hory, už jsem dlouho nestála na prknu, a hrozně mi to chybí. Snad se alespoň trochu odreaguju a přijdu na jiné myšlenky.
vaše xoxo_Lady:-*.

Sometimes, a hug is all what we need.

17. ledna 2012 v 15:00 | xoxo_Lady |  Zaujalo mě
Free+hugs+campaign_large
Sometimes, a hug is all what we need.
Tento článek věnuji organizaci Free hugs, o které jsem se poprvé dozvěděla právě při návštěvě Vídně před Vánoci. Někteří z vás možná ví, o co se jedná, někteří o něčem takovém nemají třeba ani potuchy. Mě tato kampaň zaujala hned na první pohled, a proto jsem se rozhodla napsat tento článek. Dovolte mi, abych vás nejprve seznámila s historií Free hugs a pověděla vám, jak něco takového vlastně vzniklo. Jelikož jsem si našla oficiálni stránku této kampaně, přeložím sem kousek z článku, který jsem tam našla. Je o muži, který založil tuto kampaň. Jeho jméno je Juan Mann a podle mne má tento člověk obrovské srdce a cit.

"Žil jsem v Londýně, když se můj život otočil vzhůru nohama a já se musel vrátit domů. Ve chvíli, kdy letadlo přistálo v Sydney, vše, co jsem měl, byl kufr plný oblečení a svět v kalhotách. Nikdo mě nepřivítal, žádné místo nevzhlíželo domovem. Byl jsem turista v mém vlastním domově.
Čekajíc v letištní hale, sledujíc ostatní pasažéry, jak se setkávají se svými čekajícími přáteli a rodinou s otevřenou náručí a s usmívajícími se tvářemi, objímajíc se a smějíc se spolu, jsem toužil po tom, aby tam byl někdo, kdo by čekal i na mě. Aby byl šťastný z toho, že mě vidí. Aby se na mě usmíval. Objímal mě.
Tak jsem si vzal ceduli a fix, a něco na ni nadepsal. Našel jsem nejrušnější křižovatku pro chodce ve městě a rozhodl se zvednout nápis se slovy "objetí zdarma" na obou stranách.
A po 15 minut lidé jen zírali skrz mě. První osoba, která se zastavila, mi poklepala na rameno a řekla mi, že to ráno jí zemřel pes. Že to ráno to bylo rok od doby, co jí zemřela její jediná dcera při autonehodě. Řekla mi, že co teď nejvíce potřebuje, když se cítí jako nejosamělejší osoba na celém světě, je obejmutí. Klekl jsem si na jedno koleno, dali jsme své ruce kolem toho druhého, a když jsme se spojili, ona se usmívala."

Poté začali k Juanovi přicházet další lidé a nechali se objímat. Nastal však problém se Sydneyskou policií, které se nelíbilo, jak se lidé na ulici objímají. Juan se svou skupinou lidí, kteří se k němu přidali, sehnali na ulici kolem 20 000 podpisů a díky této petici byla tato kampaň znovu povolena.
V roce 2006 se na youtube objevilo video člena skupiny Sick Puppies i s jejich písní All the same. Kampaň Free hugs se stala slavnější a přidaly se k ní nesčetně dalších lidí, kteří rozdávají objetí pro radost a úsměv těch, kteří to potřebují. Kampaň se rozšířila do celého světa.
Toto video je zmiňované video z roku 2006. Rozhodně se na něj podívejte. Mě dojalo po prvních pár sekundách.:-)


Free hugs mě neskutečně zaujalo. Je to něco, co tato doba potřebuje. Kolik lidí je osamělých, kolik lidí potřebuje pouhé obejmutí a ani to mu nikdo nedá. A když jsem šla po rušné ulici, klepala jsem se zimou a viděla toho mladého Rakušana, jak se vlídně usmívá a drží ceduli nad hlavou, jak objímá neznámé lidi, dává jim pocit bezpečí a ujišťuje ty, kteří to potřebují, že vše bude v pořádku, to mě neskutečně dojalo. Celý tento nápad je nádherný, je krásné kolik lidí po celém světě se k tomuto přidalo. A kdybych měla příležitost, ani na chvilku neváhám. Není krásné někomu vykouzlit úsměv, někomu pomoci pouhým obejmutím?:-)

Too tired to HOLD ON. But too in love to LET GO.

14. ledna 2012 v 15:48 | xoxo_Lady |  Povídám do nekonečna
270450_235084986511496_170563296296999_934596_4994067_n_large
Jen krátký článek před tím, než půjdu. Dnes už nestihnu nic přidat, jelikož společně s rodiči vyrážím ke kamarádce. Strašně se bojím, že ho tam potkám. Snad ne. Ano, ještě pořád to bolí. Tohle jen tak nepřejde a ten, kdo si myslí, že už mě to přešlo, se hodně mýlí. Nejradši bych nakopala těm, kteří mi neustále tvrdí, že ho nemiluju a že už to dávno přešlo. Kéž by! Ať mi neříkají něco, o čem ví velké ...! Snad budu mít tolik štěstí a nepotkám jej ani tam, ani později večer, kdy se chystám s partou na akci. Po delší době vyrážím do víru nočního života a popravdě mám strach... co se zase přihodí, co mě zase smete, co zase udělám za blbosti. Snad budu mít tolik rozumu a budu se držet na uzdě. Ale šíleně se těším!:-) Alespoň na chvilku budu doopravdy venku. Nadýchám se čerstvého vzduchu, vyřádím se... a pak ze mě bude zase ta hodná holka.;)
Vám posílám pozdrav a přání, ať si dnešní večer užijete, ať už budete kdekoli.;)

Mimochodem, zítra mi držte palečky, budu čekat na hovor od jedné paní a dozvím se, jestli mě bere na hlídání její devítileté dcerky. Doufám, že to vyjde! Nejen, že potřebuju peníze a ona nabízí opravdu balík, ale taky poznám nové prostředí, dostanu se k něčemu novému a co si budeme namlouvat, mám děti ráda (i když jich třeba dneska mám plné zuby :D Ale sourozenci jsou sourozenci, co se dá dělat!:D)

Recenze: Škola noci

10. ledna 2012 v 16:30 | xoxo_Lady |  Recenzuji a hodnotím
ŠKOLA NOCI - P. C. CASTOVÁ a KRISTIN CASTOVÁ
Nakladatelství: Knižní klub
Fantasy román, bestseller
Hodnocení: 8/10

Na dnešek jsem si připravila další knižní recenzi, tentokrát však nepatří jedné knize, ale celé řadě knih s názvem ŠKOLA NOCI. Autorkami jsou P.C. Castová a její dcera Kristin Castová. Knihy patřící do ságy Školy noci, sklízejí jak kladný ohlas, tak i kritiku a dle mého názoru jde hlavně o vkus čtenáře. Každému se líbí něco jiného, a u této ságy to platí dvojnásob. Opět se setkáváme s přirovnáváním ke Stmívání (což je poslední dobou na denním pořádku), já však musím znovu nesouhlasit. Upřímně nechápu, jak může být tato kniha srovnávána právě se Stmíváním. Řekla bych, že je to pouze kvůli upírům. Jenomže upíři, jenž vystupují právě ve Škole noci, jsou naprosto odlišní od všech těch, se kterými jsme se doposud setkali. Nejen, že se děj odehrává mezi upíří komunitou, navíc můžeme nahlédnout do samotné školy těchto bytostí.
Autorky knih mají velmi originální styl psaní, jenž se ani v nejmenším nepodobá Stephenie Meyerové. Jejich styl je spíše odlehčený, humorný a psaný s velkou nadsázkou a čtivý pro každého teenagera, jelikož právě mezi ty tento styl zapadá nejlépe.
Zatím mám za sebou čtyři díly, ale rozhodně se chystám dočíst celou ságu. Po všech těch vážných knihách plných přemýšlení o životě, jsem si potřebovala "odpočinout" a přečíst si něco "lehčího", co mě moc nezatíží, pobavím se při tom, ale také mě děj dokáže zaujmout a chytnout. Přesně to jsem našla v těchto knihách. Jsou vážně čtivé, alespoň mě se čtou velmi dobře a po všech těch napodobeninách Stmívání jsem si oddechla, protože tohle se s tím opravdu nedá srovnávat. Přesto, jak je děj nabitý tragickými událostmi, je psaný vtipnou formou a i v těch nejnapínavějších chvilkách si spisovatelky udělaly čas na vtipkování. A co mě zaujalo nejvíce - přesto, že život hlavní hrdinky není zrovna podobný životu ostatním dívkám v jejím věku, jelikož její schopnosti a události s ní spojené jí nedovolují žít obyčejný život, její chování zůstává stejné, jako chování obyčejné teenagerky, a já jsem se kolikrát usmívala nad tím, jakými maličkostmi se dokáže zabývat při svém nabitém životě. A to se mi na těchto knihách líbí, s jakou odlehčeností jsou psané. A co je jako třešničkou na dortu - mám ráda, když nikdy nevím, co od knihy či filmu čekat, kdy jsem do samotného konce napnutá a netuším, jak se situace vyvine. Přesně tohle zažijete i v příběhu Zoey. V některých chvílích jsem byla tak překvapená, že jsem tomu zvratu nemohla uvěřit a dostalo mě to natolik, že ještě teď kroutím hlavou.

Ovšem, vše má své klady i zápory. Docela mi překáží, jak rychlý děj je. První tři díly se například odehrají během tří měsíců a během těch se toho odehraje tolik, co se v jiných stane za několik let. Děj je až "napráskaný" vším možným, co se autorkám dostalo pod ruku a někdy to je vážně přehnané a já jsem nad tím až vrtěla hlavou. Je zkrátka jasně nemožné, jak rychlé jsou v těchto knihách spády, jak ten čas přehnaně rychle běží a jak dokáže hlavní hrdinka s tím vším takto vycházet a nerozkrájet se na kousky. Ale zase musím říct, že možná právě to udržuje čtenářovu pozornost. Nestane se, že byste se během nějakého úseku nudili. Ale rozhodně by nebylo na škodu trochu zpomalit a řekla bych, že autorky rozhodně nepatří k těm nejlepším. Knihy se čtou dobře spíše díky nápaditému ději, který prostě nepustí, než že by okouzlil tím, jak je napsaný. Podle mého známkování je to průměrně napsaná kniha a nikdo mi to nevymluví. Celkově ji ale hodnotím dost vysoce, jelikož mě stále ještě drží ve svých spárech a čte se opravdu dobře. Rozhodně doporučuji, pokud zrovna nesaháte po nějakém veledílu ve stylu Stephenie Meyerové nebo J. K. Rowlingové.

DĚJ:
Příběh začíná normálním školním dnem obyčejné teenagerky Zoey Redbirdové. Den je normální až do chvíle, kdy se ve škole objeví obávaná osoba a právě ta Zoey "označí". Město Tulsa, ve kterém Zoey žije, je spjato s upíry a lidé s nimi žijí sice v nepřátelském vztahu, avšak ve značném míru. Každé upíří mládě se musí odebrat do internátní Školy noci, jinak nemá žádnou šanci na přežití. Ve škole pro upíry se teprve naučí, jak se svým označením žít a co dělat pro to, aby přežila. Tito upíři jsou totiž odlišní, než ti, o kterých lidé neustále mluví a dělají si o nich nepravdivé názory. Každý "označený" se stane upířím mládětem, které po ukončení školy buď zemře, jelikož si nezaslouží přízeň upíří velmi moudré bohyně Nyx, anebo přežije a stane se dospělým upírem.
Upíři si své bohyně velmi váží a právě ona určuje, jakým směrem se budou jejich osudy ubírat. Pro překvapení všech Zoey dostane obrovské nadání a stane se předsedkyní spolku Dcer temnoty. Tím si znepřátelí Afroditu, dívku s jedinou touhou a cílem - vždy vyhrát a ještě při tom zazářit. Zoey nebojuje pouze s ní, ale také s někým, u koho by jste zlou stránku nikdy nečekali. Její život se obrací šíleným tempem, jelikož si bohyně Nyx vybrala právě ji jako svou vyvolenou a Zoey má co dělat, aby dokázala přejít všechny překážky, které se před ní vztyčí.
Při tom jí pomáhá pětice kamarádů - roztomilý homosexuál Damien, nepokrevní dvojčata Erin a Shaunee, Stevie Rae a později i Jack, a v neposlední řadě i její babička a jediný rodinný příbuzný, který na Zoey nezanevřel. A nejen, že bude muset Zoey bojovat proti hrůzným stvůrám a zlým silám, dokonce se jako správná teenagerka pěkně zamotá s kluky. Upíří kluk Erik, její dlouholetý kamarád a přítel, lidský kluk Heath, dospělý upír a učitel poezie Loren, nový tajemný student Školy noci, Stark.
Děj je velmi napínavý a vy nestačíte koukat, co všechno se stihne udát.

UKÁZKA:
*Jméno je schválně vynechané, abych se vyhnula spoileru.;)
Zakašlal podruhé. Jasně jsem v tom postřehla příšerný bublavý podtón. Pak se ke mně donesla vůně - krásná, strašlivá vůně čerstvé krve. Zaťala jsem zuby a potlačila svoji nechutnou touhu.
Nechtěla jsem se ohlížet. Radši bych vyběhla ven, zavolala někoho na pomoc a už nikdy v životě se tam nevrátila. Nechtěla jsem být u toho, co se neodvratně blížilo.
"Zoey!" zavolal na mě vyděšeně. To slovo mělo vlhký přídech.
Obrnila jsem se a otočila se.
***** klečel na hladkém zlatém písku, ohnutý v pase, a chrlil krev. Hraběnka zoufale kňučela, a i když se dusil a zalykal, natáhl k ní ruku a pohladil ji. Zaslechla jsem, jak jí mezi záchvaty kašle šeptá, že se nic neděje.
Rozběhla jsem se k němu.
Právě když jsem se u něj zastavila, zhroutil se. Stačila jsem ho zachytit a přitáhla si ho na klín. Servala jsem mu mikinu, takže zůstal jen v džínách a tričku. Roztrhla jsem ji a otřela mu z obličeje krev, která se řinula z jeho očí, nosu a pusy.
"Ne! Teď ne," vypravil ze sebe a z úst se mu vyvalilo víc krve, než jsem mohla hadrem očistit. "Zrovna jsem tě našel, nechci tě hned ztratit."
"Jsem u tebe. Nejsi sám." Snažila jsem se o klidný, konejšivý tón, ale uvnitř jsem byla úplně nepříčetná. Neber si ho! Zachraň ho, prosím! křičela jsem v duchu.

SEZNAM KNIH:
1. Označená
2. Zrazená
3. Vyvolená
4. Nezkrotná
5. Pronásledovaná
6. Pokoušená
7. Vyhořelá
8. Probuzená
9. Předurčená

ZÁKAZ KOPÍROVÁNÍ!

Nestíhám, nestačím!

8. ledna 2012 v 13:51 | xoxo_Lady |  Povídám do nekonečna
Tumblr_lxfw2zgsov1qep56go1_500_large
Dobré odpoledne!:-*
Přišla jsem se alespoň rozloučit, když už jsem nestihla nic víc, než nastavit další nový design. Nepřibyl žádný nový článek proto, že jsem tento víkend absolutně nic nestíhala, měla jsem kupu učení a ani teď ještě neumím úplně všechno. Tento týden mě čeká písemka z biologie, matematiky a hlavně práva, musím napsat slohovku do češtiny, udělat úkol do informatiky a nejspíš si ještě i opravit etiketu. Je toho kupa a největší děs mám z matiky, jelikož mě čeká pololetní písemka a já neumím nic. A když tvrdím, že nic, tak je to opravdu nic, protože já a matika...
Nestihla jsem toho ani moc napsat, ale co je důležité, Prayers jsou dokončené!:-) Brzo na TWB bude nový díl.

Článek o Vídni♥ bohužel zase odkládám (jsem příšerná, já vím), ale včera večer jsem ještě napsala slibovanou recenzi na ságu knih, kterou právě čtu a řekla bych, že je docela dlouhá a obsáhlá. Nic víc už nepřednastavuju, s tímhle jsem si dala dost práce, tak ať tady nepřekáží nic jiného. Článek by se zde měl objevit v útery v 16:30, pro ty zvědavé.;)

Teď už jen k novému designu - vím, že jsem ho změnila brzo, ale nějak mě ty barvy omrzely a když jsem spatřila tenhle, nemohla jsem odolat. No není dokonalý? Ty barvy krásně oslovujou a je to tady rázem takové pestřejší, o krásných obrázcích nemluvě. Autorem je úžasný grafik William a doporučuju vám se kouknout na jeho další designy a grafiku.
Upravila jsem rubriky a pro zvědavce mých povídek - v rubrice Pohádky na dobrou noc jsem dopsala připravovaná díla, tak snad to někoho potěší.;) :D

Loučím se s Vámi, doufám, že budete mít pohodový týden. Možná se v týdnu utrhnu a navštívím vás, kdyby ne, uvidíme se v pátek.;)
vaše xoxo_Lady :-*.

Královna rocku.

5. ledna 2012 v 15:00 | xoxo_Lady |  Prohlídka galerie
Máme tady čtvrtek a s ním další návštěvu galerie. Pro tento den jsem vybrala pár dokonalých fotek Taylor Momsen - mé oblíbené zpěvačky a herečky, kromě toho je i modelkou (ale její profesionální fotky si necháme na jindy. Nyní mám pro vás pár fotek, jak Taylor řádí na pódiu. Její koncerty musí být dost drsné, přesně podle mých představ (to řekl koncertový maniak).
Jelikož jsem tento týden vynechala úterní hudební dýchánek, tady přidávám odkaz na video s mou oblíbenou písní právě od Taylor a její skupiny The Pretty Reckles. Píseň se jmenuje Factory Girl a já doufám, že si užijete úžasný hlas "královny rocku", jak jí já říkám. No, a mě už nezbývá nic jiného, než vám popřát pěkný zbytek dne! Užijte si fotky!:-*
Tumblr_lx17gh4sqg1qcy4oko1_500_large
Tumblr_lukisc2i8l1qgp2ieo1_500_large
Tumblr_ls1i7n4eqg1qgp2ieo1_500_large

Relax with Gossip Girl.

2. ledna 2012 v 14:30 | xoxo_Lady |  Povídám do nekonečna
Gif-gossipgirl-logo_large
Zdravím všechny v roce 2012!:-*
Nestihla jsem napsat článek a popřát Vám šťastný Nový rok, tak to udělám teď. Doufám, že tento rok zažijete spoustu krásných chvil, užijete si každou minutu dosyta, splní se Vám všechny přání a sny!:-* Taky doufám, že jste si všichni užili Silvestr a pořádně příchod Nového roku oslavili.
Co se týče mě, radši ani nemluvím. Ne, katastrofa to zase nebyla, jen jsem místo se svýma kamarádkama strávila vstup do Nového roku, poté jsem se víceméně naštvala a šla raději za klukama. Dobře, přiznávám - vyměnila jsem je za ně. A vymstilo se mi to tím, že jsem ve čtyři ráno necelou hodinu mrzla před domem a neměla se jak dostat dovnitř, jelikož všechny usly. Myslela jsem, že snad zmrznu, stála jsem tam jako rampouch. Ještě, že je nakonec moje netrpělivé telefonáty vzbudili, fakt nevím, co bych jinak dělala!! Jít zpátky domů? Takovou dálku a v takovém stavu? To bych asi nepřežila. Upřímně - jsem prostě taková, opiju se při první příležitosti. A co?:D Jedna z mých špatných vlastností je, že miluju ten stav, kdy mi je všechno úplně jedno. Jediné štěstí je, že tyhle stavy nemívám zase tak často, takže se o mě nemusíte obávat!:D
Nejlepší na tom je, že mi nikdy není tak špatně, abych toho litovala. Dobře, jednou jsem litovala. Ale jen jednou!! Nicméně trochu se to na mě podepsalo, a i když jsem byla ráno docela v pohodě (na to, kolik jsem toho vypila a kolik jsem toho míchala), hlava mě začala bolet až včera večer. Jsem prostě opožděná! Tak jsem si na chvilku zdřímla, vzbudila se totálně dezorientovaná s tím, že dneska do školy nejedu, protože se mi tak šíleně nechce! Dnes je to lepší - nějak jsem zjistila, že už se doma trošku nudím a přece jenom tu školu potřebuju. Až na to, že mám plno úkolů, referátů, seminárek a nevím, čeho všeho ještě, se těším.:-)
Ale teď k tomu, co mě donutilo napsat tenhle článek.
Tumblr_lw5zyvsxr31qlm9j7o1_500_large
Co ne nejlepší na kocovinu? Bílá čokoláda, teplá, barevná, chlupatá deka a samozřejmě - Gossip Girl. Proč tenhle seriál tak miluju? Protože ta jejich telenovela vypadá podobně jako ta, kterou prožívám. Nějakým způsobem se ztotožňují a mě baví sledovat, jak se neustále všichni o něco handrkují, hazardují se svými životy, hrajou nekonečnou hru, ztrácejí rovnováhu, pak ji zase nalézají a jsou čím dál tím krvežíznivější po výhře.
Miluju 2. sérii, na kterou se dívám právě teď (po kolikáté už?). Ta je prostě ze všech nejpovedenější!♥♥♥
A těmhle dvěma - Blair a Chuckovi, bych uvěřila snad i nemožné. Protože když se dívám na to, jak se ti dva pořád kolem sebe motají, on chce ji, ale ona nechce jeho, pak ona jeho chce, ale zase on ji ne, a když už to konečně vypadá nadějně, že se chtějí oba navzájem, zase to bouchne a jede se zase odznovu, když tohle sleduju, nedokážu myslet na nic jiného. A když se Chuck snaží a Blair ho odmítá, nevidím v jeho očích nic jiného, než lásku. Buď je vážně tak dobrý herec, že obalamutí i mě, nebo vážně nevím...
Tumblr_l7g8oq5weu1qbck6yo1_500_large
Serena - tahle slečna to má u mě neustále jinak. Nikoho nedokážu tak nenávidět a zároveň zbožňovat. V jednu chvíli ji lituju, pak však udělá něco, za co bych ji nejradši úplně odepsala, pak se to ale zase obrátí a já si ji znovu oblíbím. Nikdo není tak nestálý a plný zmatku jako Serena van der Woodsen. O její kamarádce Blair nemluvě!
Tumblr_lwnjmofzmy1qlt9puo1_500_large
Můj miláček celého seriálu. Nemůžu dělat nic jiného, jenom ho neustále litovat a vzdychat nad jeho smutným výrazem. Samozřejmě k tomu přispívá ještě jeho neodolatelný úsměv, sexy tělo a o jeho nádherně znějícím hlase radši pomlčím!
Fan-gossip-girl-jenny-humphrey-masquerade-taylor-momsen-favim.com-62640_large
A konečně - moje nejoblíbenější postava - Jenny Humphrey - kterou mimochodem zbožňuju i jako zpěvačku! Nikoho nezbožňuju více a scény, ve kterých hraje ona, si kolikrát pouštím několikrát za sebou. Malá J., která sama neví, co vlastně chce a kým vlastně chce být - jestli hodnou tátovou holčičkou , anebo mrchou a odvážnou Jenny. Miluju tu její zvrácenou tvář, tu mrchu, která se v ní vždycky vzedme a už ji nic neodradí. Ona mě naučila, že nemůžu každého litovat a někdy je potřeba nebýt tou hodnou a ještě si to dosyta užít. Pro mě je to nejsilnější postava v celém seriálu.
A její roli nezvladatelného ďábla miluju rozhodně více. Je zajímavé sledovat, jak chce být vítězkou, ublíží i svým nejbližším, pak ji něco srazí na zem (obvykle Blair, že?) a ona se snaží postavit zpět na nohy, udobřuje si všechny, které zradila. Někdy na chvilku zůstane hodnou, někdy se ani nenadějeme a ona už zase rozlíceně lítá a plánuje to nejhorší. Zbožňuju tuhle postavu možná proto, že má tolik chyb, které si navíc uvědomuje, ale stejně nad sebou stále ztrácí kontrolu. A proč být hodná, když ostatní ubližují, viď, Jenny?:-)
Tumblr_lpiq1mf2hp1qd5lwso1_500_large
Tumblr_ltr2rbu2w91r5a5eko1_500_large
Tumblr_lon7ulxyq11qgfhoro1_500_large
2v5278i7cphel4v0z0wkphngo1_500_large

Zatím se s vámi loučím, jdu dokoukat další díl. Dnes jedu na intr, takže se s vámi tímto článkem loučím. Snad stihnu ještě něco přednastavit.;)
vaše xoxo_Lady :-*.

Stamps skladiště:
ComScore