|DOMŮ|.............|HLEDÁNÍ|.............|PROFIL|.............|ARCHIV|
_______________________________________________________________________

"Smyslem života není cíl. Je to cesta."

Prosinec 2011

Nová povídka: Navěky souzené duše

31. prosince 2011 v 18:33 | xoxo_Lady |  Novinky
Nová, tentokrát delší jednorázová povídka s názvem Navěky souzené duše. Psala jsem ji někdy na podzim a vznikla díky mým depresivním náladám a pochmurným obdobím. Avšak i když se na první pohled zdá, že končí tragicky, není to tak. Stačí se nad tím jen trochu zamyslet. Takhle by to dle mého názoru mělo být, tento konec přišel jaksi automatický - i když mě to stálo dost slz.

*twincest (jedná se o incestní a homosexuálně zaměřený obsah), smrt, intimnost

Stuntman Bill :-)

30. prosince 2011 v 17:00 | xoxo_Lady |  Miluji a nechávám se unést
Musím sem dát jedno sice krátké, zato úžasně rozkošné video, které mě tak strašně potěšilo! Miluju ty dva šílené osly, zbožňuju tu Billovu dětinskost a co na tomhle videu miluju úplně nejvíc, je, že mezi sebou mluví německy!
Sajü? Není to úplně ztracené!;-)
Zabijí mě ten Tomův smích, je tak podobný Billovu!

Recenze: Panik - Panik (2009)

29. prosince 2011 v 16:30 | xoxo_Lady |  Recenzuji a hodnotím
[171.jpg]
Tady je slibovaná hudební recenze. Těm, jenž tuto německou skupinu neznají, představuji Panik, dříve pod názvem Nevada Tan. Skupina se před nějakým časem rozpadla, a i když se bývalí členové stále věnují hudbě, je to už něco zcela jiného. Jejich hudba nám však zůstala.
Dalo by se říct, že jsem na této skupině tak trochu vyrůstala a dali mi toho hodně. I když se o ně jako jednotlivce tak moc nezajímám, jejich hudbu mám ráda pořád, a to hlavně proto, že jejich písničky mě snad nikdy neomrzí. Jejich první album poslouchám už několik let a stále mě baví. Před několika týdny jsem si stáhla jejich album z roku 2009, které pojmenovali podle svého tehdy nového názvu skupiny, Panik. A i když jsem se toho bála, jelikož jsem věděla, že se jejich styl trochu změnil, jsem nadšená!
Jejich hudba je natolik originální, že mě dokáže uchvátit při každém poslechu. Je to směsice rocku a rapu, což je docela neobvyklé. I když nemám rap jako takový zrovna v lásce (aby se mi líbil, musí být vážně vymakaný a mít cit), ale tohle je zcela něco jiného. Kromě toho mají úžasné kytarovky, a jelikož se ve skupině nacházel také DJ, i propracování jsou skvělá!

Tohle album má písničky, které mš moc nezaujaly (což se u jejich prvního albumu nestalo), ale skrývá i kousky, které jsem si zamilovala natolik, že vám jej musím představit. Přikládám seznam tracků a odkazy na mé oblíbené, které jsem zvýraznila, přičemž jsem mé oblíbené písničky zhodnotila podle počtu srdíček a jak můžete vidět, vyhrála u mě právě Ein letztes Mal a nádherná "balada" Kinder (Ist Es nicht krank). Přeji príjemný poslech!:-*

CD "Panik" (2009):
02 Unsere Zeit
03. Lass mich fallen
04. Keiner merkt Es
07. Wollt nur Wissen
09. Was würdest Du tun
12. Wir geben´s zu
13. Bevor Du gehst

Pokud budete mít zájem, představím vám i jejich první a naprosto bezkonkurenční album. Možná o nich teď tady na blogu uslyšíte trochu více, jelikož já jejich hudbu naprosto miluju! Má v sobě mnohem více, než se na první pohled zdá a kluci do ní dali celou svou osobnost!
12899883_0a0286236f3046d5193796ca0e458acc_m_large

I believe in my own God.

28. prosince 2011 v 12:20 | xoxo_Lady |  Povídám do nekonečna
Holy-spirit-sky_large
Jen krátký článek. Chci vás informovat o pár věcech, které chystám. Článek o Vídni♥ se tady měl objevit už dávno, jenže jak jste si asi všimli, nějak jsem ho ještě nestihla napsat. Ale brzo se jej chystám napsat, konečně. Doufám, že to bude co nejdříve, jelikož má být dost rozsáhlý a doufám, že vás potěší!:)
Taky už delší dobu plánuju dvě recenze. Jednu knižní a jednu hudební. Doufám, že to všechno stihnu napsat ještě tenhle týden, něco nechám asi i přednastavené na další.
Taky by se měla na TWB objevit nová jednorázovka, takže jak už jsem psala, pak dám vědět.;) Co se týče Prayers, ty přidám až po jednorázovce, a musím se pochlubit, už jsem skoro u konce!:-)
Čtvrtým oznámením bude jistý fakt, že jsem neodolala a bezhlavě jsem se zamilovala. Do Glee♥. Jsem prostě nepoučitelná, musela jsem se nějak zabavit čekáním na TVD!
A poslední novinkou, úžasnou novinkou, je... že asi za hodinku budu držet svůj opožděný dárek! Ježíšek jej zapomněl ve své dílně, tak mi balíček poslal poštou. Takže si za chvilku jdu vyzvednout knížku Poselství mistrů od Dr. Briana Weisse. Už se nemůžu dokat, až budu zase celé dny přemýšlet o životě, budu tím všm zmatená a neskutečně fascinována!:-*
Mávám na rozloučenou, užívejte si prázdniny!
vaše xoxo_Lady :-*.

Silná dávka pistáciových oříšků.

26. prosince 2011 v 17:20 | xoxo_Lady |  Povídám do nekonečna
Tumblr_lqk5uogtnz1qiqapeo1_500_large_large
Zdravím, mí drazí!:-) Zatím moc nepřidávám, já vím, ale zato do úmmoru pracuju na povídkách! Doufám, že do konce týdne stihnu dopsat Prayers, abych se mohla věnovat něčemu dalšímu. Snad vás to potěší a mě to nebude trvat dlouho. Dnes jsem se dívala na datum, kdy jsem začala Prayers psát. V lednu by to byl rok. Rok píšu jednu povídku, která má kolem dvaceti kapitol! Málem jsem si nafackovala. Strašně to flákám!:-D To je tak, když mám rozepsaných milion věcí najednou, pak nevím, co dřív...

Dneska jsem si dala takovou menší pauzičku. Konečně jsem si stáhla poslední díl HP, konečně!! Dřív jsem neměla čas na to koukat a když už jsem chtěla, nenašla jsem žádnou ucházející se kvalitu. Já jsem na tohle děsná, musím mít perfektní kvalitu, jinak mě ten film nebaví, ani kdyby to bylo kdo ví co! Ale tohle mělo kvalitu perfektní, tak jsem se uvelebila, pustila si na ten můj nový, konečně velký, monitor poslední díl a už ve chvíli, kdy to začalo, jsem byla v sedmém nebi. A vydrželo mi to po celou dobu! Bála jsem se, že budu zklamaná, nebo tak, ale nic z toho. Jsem tak nadšená, že bych se na to nejradši mrkla znovu! A to se jenom tak často nestává!:-)
Mělo to všechno, mělo to úžasný děj, při němž jsem musela přemýšlet, bylo to neskutenčě dojemné. Brečela jsem od chvíle, kdy zemřel Snape a vygradovalo to, když se Harry podíval do jeho vzpomínek. Neskutečně jsem slzela!
A co mě dostalo úplně nejvíc, byl ten Dracův výraz, když všichni čekali na to, až se přidá k Voldemortovi. Nechtěl, musel. A mě ho bylo tak strašlivě líto!
Tumblr_lmhfrzezx21qiydtbo1_500_large

Shrnuto, podtrženo - jsem spokojená, dojatá, nezklamaná, úplně mimo a myslím, že se mi o tom bude i zdát. Udělala jsem hroznou chybu, že jsem nešla do kina. Ale ještě bych jim tam zaplavila sál!:-D

Po zkouknutí jsem byla tak emočně vybitá, že už jsem nedokázala napsat ani slůvko, tak jsem se radši dala do čtení Terapie od Lorett. Určitě tu povídku znají alespoň dva človíčkové, kteří sem chodí, tak vám oznamuju: ano, čtu to AŽ teď. A strašně se mi to líbí, jsem do toho zažraná jako už dlouho do ničeho ne (tedy, SAMOZŘEJMĚ, co se týče twincestu!).

Ale nejspíš se už dám do psaní, nějak se nemůžu zastavit, svrbí mě prsty, tak co to nevyužít někde jinde, že ano?:-)
Málem bych zapomněla - slíbila jsem zážitky z Vídně (od teď už NIKDY a NIC neslibuju!), a to také dodržím, jen mi dejte chvilku na oddych.:-)
Doufám, že jste si užili Vánoce a stále si naplno užíváte prázdniny. Podle mne to utíká příšerně rychle, až přespříliš. Kéž by ten čas šel nějak zpomalit!
Přeji vám příjemný zbytek večera!
vaše xoxo_Lady :-*, k prasknutí přecpaná bramborovým salátem, kuřecími řízky, všemožným cukrovím, a hlavně, hlavně, pistáciovými oříšky, na kterých není vůbec závislá a nebere je pravidelně jako dávku heroinu.;) No, dnes jsem to nejspíš přehnala...

Twin tattoo.

25. prosince 2011 v 8:00 | xoxo_Lady |  Miluji a nechávám se unést
Přeji všem pěkné brzké ráno!:-) Ne že bych vstávala tak brzo, článek je přednastavený ze včerejška. Píšu, protože se s Vámi chci podělit o věc, na kterou čekám už tak strašně dlouho! Bill včera potvrdil, že jeho nové tetování je dvojčecí, takže logicky jej má i Tom. Mám z toho hroznou radost! Přesto všechno, jak Tom neustále prohlašoval, že si tetování nenechá udělat, věděla jsem, že ho Bill přemluví.
Ještě pořád nevíme, co si nechali vytetovat, ale podle videa, které zveřejnili právě včera, můžeme vidět, že je na ruce. Asi to nebude na části ruky, kde jej chci já, ale i tak mě to potěšilo. A zrovna na levou - takže už vím, na kterou si ho dám!:-)
Asi bych zemřela, kdyby se ukázalo, že si nechali vytetovat to, co chci já. Možné to je, ale ta možnost má tak jedno procento.
animace by herzbeben

Merry christmas, darlings!

23. prosince 2011 v 17:35 | xoxo_Lady |  Novinky


Jelikož netuším, jestli se zítra na net dostanu, tenhle článek píšu už dneska. Doufám, že si tu nádhernou atmosféru užíváte stejně jako já. Celé odpoledne sleduju filmy, které nám vánoce tento rok nadělily, pouštím si vánoční písničky, prohlížím zasněžené obrázky, ujídám čokoládky ze stromečku...
Tento čas je tím nejkrásnějším v celém roce. Proto Vám všem přeji veselé Vánoce plné klidu, míru a pohody. A speciálně těmto osobám - Ondince, Saju a xoxoNikushce - děkuji za to, že jsem Vás mohla poznat, ve chvíli, kdy budu s rodinou sedět u stolu, budu myslet i na Vás a mít Vás v srdíčku.♥
Tumblr_lw7hhchu7f1r8ncj1o1_500_large
Doufám, že se Vám Štědrý den vydaří a opravdu bude takový, jak si každý z nás přeje. Užijte si čas se svou rodinou a nebojte se jim říct, jak ji máte rádi. Víte o tom, že o Vánocích by se mělo také odpouštět? Ten jediný den odpustím nejmenované osobě v rodině a užiju si chvíle s ní. Dnes to vypadá tak, že si to snad ani nezaslouží, ale Vánoce jsou o odpuštění všech hříchů. Snad Mistři odpustí i mě a všechny mé hříchy alespoň na několik hodin smažou.
Tímto také posílám všem opuštěným lidem, bezdomovcům, dětem bez rodiny, lidem v zemích jako je Afrika apod., lidem, kteří žijí o hladu a strachu a kteří si o poklidných Vánocích můžou nechat leda zdát - těm všem posílám obrovské obejmutí a doufám, že je alespoň na chviličku zahřeje u srdce.
vaše xoxo_Lady :-*.

BTW: odskočím k tématu, které sem vůbec nepatří. Jen jsem chtěla těm, kterým to snad udělá radost, oznámit, že jsem před pár hodinami poslala novou jednorázovku, tak snad se na TWB objeví brzo a bude se vám líbit. Pak sem přidám odkaz.;)
A co se týče Prayers, statečně dopisuju, jde to pomalu, ale snažím se.
A poslední, co mám na srdci - jsem moc ráda, že se vám nový design zamlouvá.:-)

Prosincový kabátek.

22. prosince 2011 v 19:38 | xoxo_Lady |  Novinky
Pěkný večer!:-) Jak jste si jistě všimli, blog se oblékl do nového kabátku. V tom starém mu bylo chladno, několik sněhových vloček se dostalo skrz tenkou látku a zanechaly tady vlhké stopy. Proto jsem pracovala na něčem novém.
Nejprve jsem chtěla udělat nějaký vánoční, jenže pak mě napadlo, že nebudu mít čas dělat další design po vánocích a přece jen by vypadalo divně, kdyby tady celý leden strašil jakýsi červený vzhled se stromečkem, mašlemi, sněhuláky, vločkami a kdo ví čím vším ještě. Takže jsem se snažila udělat něco neutrálnějšího - a tady to máme!

Je takový chladnější, opět, teplé barvy mi prostě nejdou. Snad vám z něj nebude moc zima a pokud ano, stačí poprosit jistého pruhovaného chlapce, rád se s vámi o svůj deštník podělí. Ale pozor - nesnažte se jej přemluvit, aby se otočil. Jednak ta malá koketa neposlouchá, takže se stejně nedočkáte, a navíc je schopná vám svým deštníkem zastínit výhled na svou nádhernou vzpomínku. Snad je tak zahořklý právě kvůli ní.
Ale zpět k samotnému designu - je to trochu moc doostřené, ale už se s tím nedalo nic dělat, jedině bych to musela celé předělat a na to jsem už neměla ani chuť a ani drahocenný čas. Jsem štěstím bez sebe, že jsem za ty dva dny došla alespoň k nějakému výsledku.;)
Menu jsem upravila jen trochu, týká se to spíš doplnění odkazů. Vše jinak zůstává při starém.
Co si ale plánuji už nějaký ten pátek - chtěla jsem poděkovat za krásnou návštěvnost, které se mi dostává přesto, že to tady neaktualizuji tak často jako dřív. Těší mě to a vážím si každé jediné návštěvy!:-)

Už jen dodám pár slov. Doufám, že se vám nový obleček blogu bude líbit, i když to není nic extra. Ale přece jen - vlastní výroba se cení. A já se tady cítím více "doma", když mám i design vlastní. Snad budete spokojeni a když ne, ty roztomilé fotky to jistí, na ty se dá koukat pořád! Mimochodem, pod článkem vás čeká taková trochu zvědavá anketa, tak mi udělejte radost a klikněte.;)
Já se utíkám obléknout, za chvilku mám být úplně na jiném místě!
Pěkný zbytek večera!
vaše xoxo_Lady:-*.

"If you start to miss me, remember I didn´t walk away. You let me go."

18. prosince 2011 v 12:37 | xoxo_Lady |  Povídám do nekonečna
If you start to miss me, remember I didn´t walk away. You let me go!
Včera jsem měla dobrou náladu. Měla jsem ji poslední dva týdny. Usmívala jsem se. Nic mě netížilo. Ještě včera jsem si říkala, že se to možná obrací jiným směrem, tím lepším, že třeba konečně...
Změnilo se to ve zlomku vteřiny, kdy jsem vyběhla do pokoje a zkontrolovala mobil, jestli mi nevolá mamka, aby se opět zeptala, jestli je všechno v pohodě. Čekalo na mě 5 zpráv...
5 "NÁDHERNÝCH" ZPRÁV, KTERÉ MĚ ZNIČILY!
Zničil všechno. Všechno to úsilí, všechnu tu snahu. Jen tak vzal hrstku vzpomínek a mrštil je po mně. Jen tak zničil ty čtyři měsíce, po kterých jsem se stačila docela vzpamatovat, naučila se znovu usmívat, stihla částečně zapomenout. Vyléčit se. A on to všechno zničil. Jen tak přišel a ukradl mi všechno, co jsem za ty osamělé, bolestivé dny vybojovala. Vybojovala jsem si zpátky své srdce, zvedla se, vzpamatovala se z toho pádu a DOKOPALA SE K TOMU, ABYCH SE ALESPOŇ POKUSILA SLEPIT SVOU ROZEDRANOU DUŠI.
PŘESNĚ 83 DNŮ, CO JSEM ZTRATILA TU ÚPLNĚ POSLEDNÍ JISKŘIČKU NADĚJE.

Proč mi to udělal? Proč mi to znovu připomněl? Jako by otevřel ještě zcela nezacelené rány a vsypal do nich sůl.
Neomlouvá ho to. Nic na tom nemění fakt, že nevěděl, co dělá. Zase opilý! Kolikrát ještě? Kvůli alkoholu si na nás dvakrát nepamatuje, potřetí jen částečně. A teď se znovu opije a napíše mi neidentifikovatelných 5 zpráv, u kterých mě srdce rozbolelo tak, že jsem ten tlak v hrudi opravdu cítila. A stále cítím. Jako by někdo zevnitř rval ty kusy, které jsem tak snažně lepila.
Nevím, co mi chtěl napsat. Nerozluštím to. Jedno však vím. Myslel na mě.
Nevyznám se v něm. Chce se mnou být, řekl mi to. Ale když se snažím, dělá jako by se nic nestalo, jako by to mezi námi nikdy neexistovalo. Co za tím je? Proč tomu nechce dát šanci?
Vím, že v tom je něco víc. Jsem si tím jistá a mám důkazy, že ho něco trápí. CO? Co bortí náš vztah, který nestačil ani pořádně začít? Jestli nechce proto, že jsem na intru, proč mi to nepoví? A jestli je v tom něco jiného... To ho mám znovu opít, aby mi to prozradil?

Kéž by se neozval. Byla jsem na dobré cestě se vyléčit úplně. MĚLA JSEM MOŽNOST SE ZNOVU ZAMILOVAT! Teď už ne, on to zničil.
Někdy... někdy jsem mívala halucinace a viděla ho na místech, kde prostě být nemohl. Někdy jsem si ho spletla s někým jiným. Najednou viděla jeho tvář jen tak na ulici a málem mi to vyrazilo dech. Ale pak to najednou nebyl on. Snažila jsem si toho nevšímat. Věděla jsem, že pokud ho byť jedinkrát na pouhou vteřinku uvidím doopravdy, spadnu do toho zase. Protože ač se snažím sebevíc, ač ho za tohle nenávidím, stále to cítím. MILUJU HO! A i když to není správné, chtěla bych mu odpustit všechnu tu bolest, kterou mi způsobil, dát mu další, poslední šanci. Ale on nechce! Ne, on chce, ale nevyužije toho!
Já už jsem za nás bojovala dost. Teď je na řadě on a i když bych si to strašně moc přála, vím, že bojovat nebude. Proč, sakra? Co s ním je? CO HO DRŽÍ DÁL?
Nechci vám dělat starosti a nechci abyste se o mě znovu báli. I když já se bojím. Nevím, jestli budu mít síly pro další čtyři měsíce...
V pět odjíždím, v úterý jedu do Vídně a ve středu ráno jedu zpátky domů a udělám si prodloužené prázdniny. Ve středu vám dám o sobě vědět, slibuju.;)
Chtěla jsem psát, měla jsem úžasnou náladu na dokončení Prayers. Už nemám. Nenapsala jsem ani písmenko, ač jsem se snažila. Tak jsem se dala do překladu jedné tragické povídky. A mám z toho oči tak opuchlé, že snad ani na ten intr nejedu. Ale je to jedno. Takhle to dělám vždycky. raději se zabývám a užírám trápením a tragickým dějem v povídkách, než abych zůstala v realitě. Zase budu několik týdnů mimo, pohroužena do svých nereálných světů.
Mějte se krásně, pro dnešek toho mám dost. Jdu koukat na Grinche a doufám, že alespoň na chvilku zapomenu a nebudu muset znovu maskovat slzy. Užívejte si předvánoční čas a nenechte NIKOHO, aby vám ho zkazil stejně jako mne!:-* Miluju vás!:-*

Christmas time is coming.

17. prosince 2011 v 19:42 | xoxo_Lady |  Povídám do nekonečna
Pěkný večer, přeji!:-) Dnešním dnem pro začal ten pravý předvánoční čas. Štědrý den tady máme za týden a já se už teď nemůžu dočkat. Možná, že mám zimu raději než podzim? Určitě. Tohle období je přece to nejkrásnější v roce. Všechny ty ozdoby, světélka, zvonečky, mašle, sněhuláci, sníh, lidé s dárkama v náručí, narvané obchody...
Tento týden jsme měli napsat úvahu na téma Vánoce. Připadá mi, že poslední dobou je každý v tomto období spíš vystresovaný, nervózní, ještě více spěchá, nestihne si tu pravou předvánoční atmosféru ani pořádně užít. A to je obrovská škoda. A kvůli tomuhle davovému stresu vznikají také neshody, hádky, lidé jsou na sebe nevrlí, nepříjemní.
A proto si strašně moc přeju, aby jste vy všichni tento rok zapomněli na všechny problémy, starosti hodili za hlavu, přestali se strachovat kvůli dárkům (které mimochodem ještě taky nemám nakoupené) a místo toho si to užijte. Jsou přece Vánoce!♥
Proč pro mě začíná ten pravý předvánoční čas až teď?
Dnes poprvé sněžilo. Otočila jsem se k oknu a překvapeně vypískla, když jsem poprvé spatřila ty obrovské sněhové vločky, sypající se z nebe jako by se právě roztrhla peřina. Byly tak obrovské, na pohled hebké a měkké. Jako peříčka. A v několika minutách byla zem pokryta sněhovou peřinou a v tu chvíli, kdy jsem vzhlédla k jasně bílému nebi, jsem nemohla odolat.
První tři věci, které mě napadnou, když se řekne Vánoce - chvíle strávené s rodinou, sníh a jako poslední World behind my wall. Tohle jsou tři věci, které mě ihned, bez přemýšlení napadnou a jsou to také tři věci, na které se tento rok těším nejvíce. Nemohla jsem se dočkat na vánoční prázdniny, až budu moct být doma a užívat si tu vánoční atmosféru, cítit cukroví, zdobit se sourozenci stromeček, sledovat s nimi pohádky, pomáhat mamince zdobit dům - prostě být s nimi a užívat si to. Na sníh jsem se těšila strašně moc. Miluju ty hedvábná peříčka. Svět rázem vypadá tak nějak čistěji, krásněji, když je pod sněhovou peřinou a i vzduch je čistší, dýchá se lépe a když se nadechnete zhluboka, ucítíte tu kouzelnou vůni zimy, ze které tak mrazí. Sníh skryje všechnu špínu, je nevinný a nádherný.
World behind my wall. Už jsem kdysi v nějakém článku zmiňovala, že pokaždé co zaslechnu tuhle písničku, se mi vybaví rodinná atmosféra a sníh. Opravdu je to tak. Netuším, čím to je, prostě na mě tahle píseň tak působí.
Tak jsem si ji pustila. A bylo to tak nádherné, sledovat padající peříčka a přitom poslouchat Billyho nadpozemský, přímo magický hlas. A v té části, kdy jeho hlas vyspěje do té neskonalé výšky, v tu chvíli se rosněžilo tak mohutně, až jsem žasla a do očí se mi vkradlo několik slz.
Jsem to ale citlivka. Brečet, když poprvé sněží. Vím. Ale pro mě je tohle období prostě tak kouzelné, že si nikdy nemohu pomoct. Nejkrásnější vzpomínky z dětství mám právě z období Vánoc. Pamatuji si, jak jsme každoročně odjížděli z města na hory, na chalupě se sešli skoro s celou rodinou. Ach, alespoň na chvilku bych se chtěla do těch chvil vrátit.
Prostě tohle období miluju a teď nedokážu dělat nic jiného, než koukat z okna a poslouchat tu vánoční hymnu - ano, myslím tím WBMW. Cítím při ní tolik emocí. Je mnohem hlubší a procítěnější než cokoli jiného.

Dnes jsem se sourozenci sama doma, rodiče se jeli po dlouhé době bavit, což jim jen přeju, alespoň se na chvilku odreagují a pobudou chvilku ve společnosti. Já zase můžu chvilku strávit s bráškou a sestrou. Slíbila jsem jim, že se budeme společně dívat na vánoční pohádky a přitom patlat cukroví. Tento rok jsem při jeho výrobě doma ani nepomáhala. Další z mínusů být na intru. Nemůžete si tu atmosféru tak moc vychutnat. Ale kdybych tam nebyla, možná bych si toho tolik ani nevážila.:-)
A mimochodem, zítra v jednu hodinu mi hraje Grinch. Čtvrtá věc, která mě napadne. Má nejoblíbenější pohádka, nikdy jsem ji nevynechala a nezapomenu ji ani tento rok, i když ji znám téměř nazpaměť. To téma je krásné. Líbí se mi, jak je pro ty lidi důležité být spolu, jak jsou pro ně samotné Vánoce důležité. Poslední dobou to opadá, lidé už to neberou tak vážně, Vánoce jsou stereotyp a nikdo už vlastně ani neřeší, proč se slaví, všichni zapomněli na staré zvyky, tradice. Když jsem rodičům včera řekla, že pro mě nejsou důležité dárky, na které nemají peníze, ale to, že budu s nimi, jen na mě překvapeně hleděli. Proč si každý Vánoce spojuje s dárky a ne s rodinou?
Nejsou tyto svátky o klidu, míru, odpuštění a o tom, že by nikdo neměl být sám.
Přála bych si, aby to tak mohlo být. Aby nikdo na světě neseděl opuštěně v koutě. Vím, že to tak nejde. Kdybych mohla, kdybych mohla nějakým zázrakem zajistit, aby na Štědrý den nebyl nikdo sám. Aby byl každý se svou rodinou, seděl před stromečkem, cítil lásku, bezpečí a teplo domova. A mohl být alespoň na tu chvilku šťastný. Já budu.
They´re telling me, It´s beautiful, I believe them but will I ever know the world behind my wall...

Stamps skladiště:
ComScore