|DOMŮ|.............|HLEDÁNÍ|.............|PROFIL|.............|ARCHIV|
_______________________________________________________________________

"Smyslem života není cíl. Je to cesta."

Mnoho životů, mnoho mistrů.

11. listopadu 2011 v 13:38 | xoxo_Lady |  Recenzuji a hodnotím
Pěkné odpoledne, přeji! Dnes je tady slibovaný článek o knize, která nejen mě, ale dalším tisícům lidí změnila pohled na samotný život a jeho smysl. Myslím si, že uvěřit může však jen ten, který chce a nebrání se tomu. Samozřejmě nikomu neberu jeho názory, naopak jsem na ně zvědavá. Nevěřte, pokud budete chtít, ale jestliže vás tento názor pobouří natolik, že nebudete moci spát, přečtěte si knihu. Buď váš názor utvrdí anebo jej dozajista změní.

















Mnoho Životů, Mnoho Mistrů - (v originále Many Lives, Many Masters)
- autor: Dr. Brian L. Weiss
- přeložila: Drahomíra Škvařilová
- rok vydání: 1988
_________________________________________________________________

Knihu "Mnoho Životů, Mnoho Mistrů" se rozhodl sepsat americký psychiatr Brian L. Weiss poté, co byl svědkem a svým způsobem i příčinou nečekaných událostí při terapeutickém sezení se svou pacientkou Catherine. Trvalo mu celé čtyři roky, než se k tomuto činu odhodlal a rozhodně toho nelituje.
Dr. Brian L. Weiss s vyznamenáním absolvoval Kolumbijsou univerzitu, získal lékařský diplom na lékařské fakultě Yaelské univerzity a stal se členem interního oddělení v New York University´s Bellevue Medical Center. Získal místo vedoucího katedry psychiatrie na lékařské fakultě Yaleské univerzity. Posléze se stal přednostou psychiatrického oddělení na Mount Center v Miami Beach na Floridě a mimořádným profesorem katedry psychiatrie fakultní kliniky na univerzitě v Miami. Zabývá se studiem a léčbou depresí, úzkosti, poruch spánku, poruch způsobených zneužíváním škodlivých látek, Alzheimerovou chorobou a chemií mozku.
"Za léta studií jsem se naučil myslet jako vědec a lékař, mé názory se utvářely v rámci strnulého myšlení konzervatismu, který ovládal mou profesi. Odmítal jsem všechno, co nešlo ověřit tradičními vědeckými metodami."
Sám Brian Weiss byl tedy uzavřen před všemi těmito vědecky nedokázanými poznatky a zcela je odmítal.
Co se týče jeho osobního života, narodil se 6. listopadu 1944, se svou ženou Carol, které také věnoval tuto knihu, má dvě děti- Jordana a Amy. Jeho druhý syn zemřel několik dní po narození a Brian díky svému "objevu" dokázal pochopit, jaký smysl jeho smrt měla a zmiňuje ji i v této knize.


Vyprávění jeho životního příběhu začíná příchodem jeho nové pacientky, trpící úzkostí, záchvaty paniky, živými nočmími můrami, které se stále vracely. Děsila se tmy, často v noci ze strachu spávala ve skříni, dále se obávala vody a uzavřených prostorů. Odmítala léky, jelikož měla strach z jejích polykání a bála se, že se jimi udusí. Dr. Weiss se po dlouhých osmnáct měsíců snažil Catherine pomoct, avšak žádné zlepšení jejího stavu nenastalo. Byl přesvědčen, že její strachy pocházejí z dětství, mohla už v raném věku utrpět traumata, o kterých už dávno neví. Proto Catherine přemluvil k hypnóze. Jak Dr. Weiss popsal v knize: "Hypnóza je vynikající metoda, při níž si pacient vzpomene na události dávno zapomenuté. Člověk se dostane do stavu, při kterém se plně soustředí. Jedná podle příkazů zkušeného hypnotizéra, jeho tělo se uvolňuje a vzpomínky se oživují." Dr. Weiss hypnotizoval stovky svých klientů a zjistil, že "právě hypnóza pomáhá snížit pocit úzkosti, odstraňuje fóbii, zlozvyky a pomáhá při zpětném vyvolání skrytých vzpomínek."
Po několika dalších sezeních, kdy se pacientka opakovaně vracela do svého dětství, se její stav ani trochu nezlepšil. Když se ji doktor pokusil vrátit "ještě dál", přinutil pacientku, aby se "vrátila do doby, ve které vznikly její potíže". K jeho překvapení začala Catherine v hypnotickém stavu popisovat místo a svůj oděv zcela jinak, než je v dnešní době možné. O několik minut později odpověděla, že se jmenuje Aronda, má osmnáct let a je rok 1863 př. n. l.
Podle výsledků a různých výzkumů tato pacientka nikdy netrpěla schizofrénií, poruchou poznání či myšlení, neměla sluchové ani zrakové halucinace, netrpěla přeludy a neodpoutávala se od reality. Neměla ani rozdvojenou osobnost. Neužívala drogy a halucinogenní látky, pila jen výjimečně, nikdy nebyla nervově nebo duševně nemocná. Dr. Weiss byl ohromený nastálou událostí, nevěděl, co si o ní myslet a jak svůj zážitek vysvětlit.
Při dalších z mnoha sezeních se Catherine vracela pokaždé do jiného života a překvapivě se rychle zbavovala všech chorobných symptomů. Její strachy byly čerpány z minulých životů, z traumat, které v nich prožila, nikoliv z dětství. Přesto v hypnóze pokračovala a psychiatrovi to přineslo mnohé poznatky. Dozvěděl se nejen o Catheriných minulých životech, ale promlouval s Mistry, k nimž přichází duše po smrti. Dostával od nich informace a nečekané zprávy.

Proč není "život po životě" vědecky dokázán, vysvětluje Brien Weiss historickým příkladem. "Když Galileo objevil Jupiterovy měsíce, astronomům jeho doby se to vůbec nelíbilo. Odmítli jeho objev uznat, a dokonce jej vůbec nebrali v úvahu, protože prostě byl v rozporu s jejich přesvědčením." Je přesvědčen, že podobně je to dnes. Existuje spousta důkazů, ale vědci před nimi zavírají oči a odmítají je zkoumat. Možná to bude strachem z něčeho nového.
Ve své knize říká, že lidé mají strach ze smrti, bojí se toho, co je čeká po tomto životě. Mají strach, že nestihnou udělat to, co vždycky chtěli, nebudou moci říct nebo udělat to, co je správné. Dr. Weiss dokázal svou knihou tento strach v mnohých odstranit, jelikož věří, že co nestihli odčinit či udělat v tomto životě, mohou udělat v tom dalším a věří, že se se svými blízkými zase setkají a neopouštějí je navždy.


Jak už jsem psala, psychiatr se dokázal pomoci Catherine spojit s Mistry, duchy, se kterými se sektáme po smrti, kteří dávají pozor na naše životy, pamatují si je všechny a určují, na jaké úrovni jsme.
Život je tedy něco jako "hra". V každém životě se něčeho přiučíme, děláme špatné ale i dobré skutky, pokaždé jsme jiní. Do každého dalšího života si přineseme to, čeho jsme dosáhli a co jsme se naučili v tom předchozím. Pokud jsme učinili něco špatného a nestihli jsme to napravit, pronásleduje nás to do nynějška.
"S každým životem, jímž projdete, aniž byste odčinili své viny, bude ten další těžší a složitější. Podaří-li se vám viny odčinit, bude další život příjemnější a snazší. Takže si to, jaký život budete mít, sami volíte. Za život, který máte, můžete jen a jen sami. Volíte si jej."
Po smrti existují tři stádia, kterými naše duše musí projít - stádium reprodukce, stádium poznání a stádium rozhodnutí. Rozhodujeme se, kdy budeme žít, jak a proč, z jakého důvodu takto.
"Všichni lidé si nejsou rovni. Ale nakonec dospějeme všichni do bodu, kde si rovni budeme."
"Cesty všech jsou v podstatě stejné. Všichni se musíme učit určitým postojům, když se nacházíme v tělesném stavu. Někteří si je dokážou osvojit rychlejí, než jiní. Dobročinnost, naděje, vírá, láska... musíme všichni znát tyto věci, a znát je dobře. Není jen jedna naděje a jedna víra a jedna láska - každá z nich spojuje mnoho věcí najednou. Existuje mnoho způsobů, jak je dát najevo."
Smyslem životů je tedy učit se.

Toto je jen málo z toho, co se můžete dozvědět v knize. Jedná se o velmi pravděpodobnou reinkarnaci a vše, co bylo v knize řečeno, do sebe zapadá. Dokonce celá charakteristika lidstva jako těch, co sami sebe ničí. Kniha byla napsána roku 1988 a až nyní chápeme, co Mistři chtěli říci tím, že se navzájem všichni zničíme. Svět není v harmonii, samo lidstvo si ho zničilo a za to musí být řádně odměněno.


VLASTNÍ HODNOCENÍ, NÁZOR A CELKOVÉ ZAMYŠLENÍ:
Myslím, že už z předchozích vět jasně vyplývá, co si o této "teorii" myslím. Vždy jsem věřila v reinkarnaci, jen jsem ji nikdy neprostudovala a věděla jen to, že existuje něco jako "život po životě", že se po smrti dokážeme převtělit do někoho jiného, jiné doby, jiného života, aniž bychom o tom věděli. Tato kniha mi přinesla mnoho, a to myslím zcela vážně. Začala jsem o životě zcela jinak přemýšlet, poznala jsem jeho pravý smysl a jsem smířená s jeho chodem.
Mezi čtením mě napadaly různé myšlenky a přišla jsem na spoustu dalších poznatků. Až teď lituji, že jsem si je nezapisovala, jelikož by byly pádným doložením celého článku.

Znáte to, když někam přijdete poprvé a místo vám přijde hrozně povědomé a přitom jistě víte, že jste ho ještě nikdy nenavštívili? Stalo se vám někdy, že jste se zarazili, když někdo něco udělal anebo jste to udělali vy a přišlo vám, jako by se to už někdy stalo? Zdají se vám povědomí lidé, které jste nikdy v životě neznali?
Na tyto otázky se dá odpovědět jednoduše. Něco jste ve svém životě udělali špatně, nestihli jste to, co jste měli, či jste měli jiný motiv toho, abyste se "vrátili" a prožili jej znovu. Anebo toto jen znáte ze svého minulého života.

Reinkarnace je doložena také poznatkem, že někdo vám blízký vás následuje i v dalších životech. Uvedu příklad: Třeba vaše nejlepší kamarádka mohla být v některým z minulých životů vaším sourozencem.
Myslím si, že v některých případech můžeme podle vlastní intuice poznat, s kým jsme svůj život už sdíleli. Například mám tendenci stále ochraňovat svého bratra; v mém minulém životě to mohl být můj syn. Nebo je vám nějaká osoba nesympatická, nemáte ji v oblibě; v minulém životě vám mohla něco provést a ještě to neodčinila; ale může to být i naopak. K někomu nemáte důvěru, nevěříte mu a jste proti němu takový zcela bezdůvodně; znamení, že vaší důvěru a náklonnost už někdy předtím ztratil.
Je samozřejmé, že jsme byli i opačným pohlavím. Moje skvostná myšlenka(:D): Tohle je vysvětlení pro mou lásku k homosexuálním chlapcům, proto mám tendenci prosazovat jejich práva, představovat si je, psát o nich...

Jak už jsem několikrát psala, kniha vám zcela změní smysl života a vy o něm začnete přemýšlet a brát jej úplně jinak. Cílem je učit se. Naučit se lásky, poctivosti, míru, dobročinnosti, důvěry a mnoho dalšího. A co se nenaučíme v tomto životě, naučíme se v dalším. Protože každý náš život je blíž k cíli, tam, kde si budeme všichni rovni.
Možná právě ti vyvoleni, ti kteří se to všechno naučili, se stávají mistry a provázejí životem ostatní. Nebo se stávají anděli strážnými a dávají pozor na někoho, kdo je mu blízký. I o tom se v knize zmiňuje.

Pokud jste došli až ke konci, máte můj obdiv. Doufám, že článek není tak zmatený, jak připadá mě. Nedokážu vyjádřit přesně to, co ve mě vyvolala kniha a samotné myšlenky Dr. Weisse, či co bylo řečeno samotnými Mistry. Pokud vás tento pravdivý příběh zaujal, rozhodně doporučuji, kromě toho všeho, co jsem už napsala, je příběh velmi poutavý a poučující. Budete více přemýšlet o svých činech a o svém životě, možná naleznete útěchu, naučíte se něčemu novému. A možná, stejně jako já, najdete nový smysl žít, dojde vám, proč jít dál a snažit se, přesto všechno, co vás srazilo na zem a připravilo o snahu.
A naposledy - jak jsem si přečetla - umíráme proto, že už jsme dosáhli, čeho jsme v tomto životě dosáhnout měli. Anebo proto, že už nemáme žádnou naději se polepšit, proto se naše duše posune jinam.


A pamatujte - nic není nevysvětlitelné, pokud dostatečně věříte a jste ochotní vnímat a naslouchat tomu, co je vám řečeno.
vaše xoxo_Lady :-*.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Sajü Sajü | Web | 11. listopadu 2011 v 14:03 | Reagovat

Panebože! Naprosto mě to, co jsi tady napsala dostala a už se jdu dívat, kde tu knížku můžu sehnat a budu se jí snažit koupit, nebo přemluvím sestru, aby mi jí koupila k Vánocům. Naprosto s tím, co jsi ve svém hodnocení napsala, souhlasím. Hodně často mívám to... deja-vu, kdy mám pocit, že to, co dělám, říkám nebo vidím, jsem již viděla a přitom to tak není. Stejně tak jako věřím na život po životě, na to, že se převtělujeme, že naši blízcí nás můžou "pronásledovat" i v jiných životech. Už teď chci tu knížku držet v ruce a listovat ní, protože se toho nemůžu ani trošku dočkat.
A s těmi homosexuáli se asi taky dost silně shodujeme!:D:D:D Pobavila jsi mě tou větou ;-) Jsem ráda, neskutečně ráda, žes mi dala takový skvělý typ a žes napsala tak krásnou recenzi, jakou jsi napsala :-* Mohla bys mi typy na takové knížky dávat častěji?O:)

Ale obávám se, že teď z toho nebudu spát, dokud si tu knížku taky nepřečtu!:D

2 Ondina Ondina | 11. listopadu 2011 v 16:09 | Reagovat

Ahoj, drahá Ladynko :-***, nejdříve musím říct, že já vždy čtu tvé úžasné články až do konce! A čtu je vždy jedním dechem a s radostí. Vtáhneš mě. Okouzluješ! Jsou plné překrásných emocí pokaždé!
Mrazilo mě po celou dobu, hlavně, když jsem četla o úmrtí syna...To mě úplně píchlo za hrudní kostí.
Tvá slova jsou nejen krásná a plná citu, ale i zajímavá. Ano, i já znám ten zvláštní pocit. Někdy si říkám, tohle jsem už viděla. To jsou okamžiky, které mě zarazí vždy. Asi každý se pak nad tím zamyslí a možná je to to, co by měl. Zamyslet se. Jsme zvláštně "naprogramovaní".
Ladynko♥, opět jsi napsala článek, který je skvostem!
Děkuji za zážitek. (A za tvoje překrásné komenty u mě. Braly mi dech. Děkuji!!)♥♥♥
Krásný den, zlato! :-*

3 xoxo_Lady xoxo_Lady | E-mail | Web | 11. listopadu 2011 v 19:21 | Reagovat

[2]: Ondi:-*, ještě musím napsat tenhle komentář a pak Ti jdu konečně písnout ten mailík!;)
Jsem moc ráda, že se Ti článek líbil a že jsi se zamyslela!:-) Úmrtí Weissova syna mne také zabolelo a tím víc, když jsem četla, jak se s tím tenhle mnou velmi obdivovaný pán vyrovnal. Ale věř, že toto není jediný okamžik, kdy mi srdce pukalo. Celá kniha je velmi emocionálně nabitá, Catherininy životy nebyly lehké a já ji obdivuji za to, že snesla všechny ty velmi živé vzpomínky.
Zatím, na těch pár minut, se s Tebou loučím!:-) Očekávej ode mne zprávičku!:-*

4 Sajü Sajü | Web | 12. listopadu 2011 v 10:56 | Reagovat

Rychle se zmíním, že knihu jsem nahlásila včera večer mámě a k Vánocům (bože AŽ!!!) ji dostanu!O:) Už se jí nemůžu dočkat a znovu jsem si četla tenhle článek (alespoň něco, než dostanu knihu do rukou i já). Každopádně, jelikož jsem rychlý čtenář, hned, jak tu knihu po Vánocích přečtu, ti dám hezky vědět, jak se mi to líbilo :-*

5 Ondina Ondina | 12. listopadu 2011 v 15:37 | Reagovat

[3]: Krásný den, má drahá Ladynko!:-*** Ani já si nemůžu pomoci, takže ti tu opět spamuji... Jen ti chci říct, že si knížku musím přečíst, moc mě to zajímá! Popsala jsi vše tak úžasně, že mě to velmi oslovilo.
Krásná slova od tebe došla, ještě jsem ti také něco písla. A oh, Prayers! Jsem z tohoto dílu opět unešená, okouzlená...
♥♥♥

6 Guku Guku | Web | 28. června 2012 v 9:43 | Reagovat

Ta knížka vypadá slibně, určitě si jí koupím nebo alespoň někde půjčím...

7 intago intago | E-mail | Web | 18. července 2012 v 7:43 | Reagovat

vždyť tohle dělá mnoho lidí u nás, i já. A výsledky podobné. Prostě to funguje, jak autor píše, ale dá se jít ještě dl do světa tvořivé intuice

8 Destel Destel | Web | 25. července 2012 v 14:36 | Reagovat

Wow, tak to bylo strhující. :D Já jsem od něj poprvé četla Poselství mistrů, teprve pak jsem si půjčila ostatní knihy.
Můžu říct, že mi tyhle knížky změnili život. Už dřív jsem věřila na posmrtný život, reinkarnaci... prostě v něco. Nevěřila jsem, že po smrti nic není. Jenže teprve tyhle knížky mě tak nějak přiměli věřit v reinkarnaci a trochu si ohledně mojí "víry" ustálit myšlenky.

9 flower girl dresses flower girl dresses | E-mail | Web | 9. ledna 2013 v 7:20 | Reagovat

You actually make it appear so easy with your presentation but I discover that topic to be really a thing that I do think I might by no means understand. It seems too complicated and extremely broad for me. I'm looking forward for your future post, I can try to get the hang of it!
http://www.blowdress.org

10 halter cocktail dress halter cocktail dress | E-mail | Web | 9. ledna 2013 v 10:25 | Reagovat

I like things like this blog and this has given me A few inspiration how to succeed, ever so Many thanks. =)
http://www.blowdress.org

11 cheap fake watches cheap fake watches | E-mail | Web | 15. ledna 2013 v 2:13 | Reagovat

Q. What kind of ship never sinks?
http://www.begwatches.net

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Stamps skladiště:
ComScore